Coursing

Dostihy chrtů na dráze, na hladkých nebo i překážkových tratích, jsou už u nás celkem běžné. Coursing, anglické slovo do češtiny prakticky nepřeložitelné, jsou také dostihy chrtů. Na rozdíl od dostihů u nás známých, se coursing neběhá na dráze, ale ve volné přírodě. Vyvinul se vlastně z lovu štvaním na zajíce. Specialisty na tento lov byli pochopitelně chrti.. Tak jak lov pozbýval na svém původním významu (opatřování potravy), stával se z něj sport,štvanice dostala určitá pravidla apod.

Roku 1576 vyhlásil vévoda z Norfolku tzv. zákony lovu štvaním, což vlastně byla vůbec první pravidla coursingu. Pro běh za živým zajícem platí s nepatrnými změnami v Anglii dodnes. O 200 let později vznikl v Norfolku Swaffham Club, založený lordem Orfordem, první coursing club vůbec. V roce 1836 se běžel poprvé coursing o tzv. Waterloo-Cup v Altcaru u Liverpoolu. Každoročně až do současnosti zde startuje 64 psů (greyhaudů) v běhu za živým zajícem. Nutno ovšem poznamenat, že Waterloo-Cup je posledním coursingem za živým zajícem i v Anglii.

Jinak se už dnes coursing běhá za umělou návnadou. První takový běh za umělou návnadou se běžel v r. 1956 v Hamburku. Při coursingu běží spolu vždy jen dva psi, původně, za živým zajícem, běhali psi bez náhubků, pes měl zajíce ulovit, dnes běhají psi za umělou návnadou s náhubky. Coursing s umělou návnadou má stanovenou nepravidelnou trať v přirozeném terénu s výškovými rozdíly a s umělými i přirozenými překážkami (příkop, vodní příkop, překážka k překonání skokem nebo šplhem, plot s vodním příkopem apod.) Návnada je vlečena navijákem přes kladky, kladek je ovšem mnohem více než při dostihu na dráze. Překážky musí být na delších rovných úsecích, uprostřed mezi dvěma kladkami. Poslední dobou se coursing pořádá i na rovných plochách, na jezdeckých závodištích, na dostihových závodištích apod., s umělými překážkami